Týž osud jako Lety stihl místo dalšího koncentračního tábora

V blízkosti někdejšího koncentračního tábora v Letech byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik – velkokapacitní vepřín. A zatímco se vedla diskuze o nevhodnosti hospodářských budov na pietním místě, v Čechách existuje v tichosti místo dalšího koncentráku s podobným osudem.

Na území protektorátu Čechy a Morava se nacházelo kolem padesáti pobočných koncentračních táborů: jde mimo jiné o tábory v pohraničí anebo v samé blízkosti Prahy – zde o dva z nejkrutějších, kde vězni umírali v nelidských podmínkách.

Horší než Buchenwald

Na pět set vězňů prošlo táborem v Hradištku jižně od Prahy, což byla pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Svého času měl podle dobových svědectví horší pověst než Buchenwald. Dnes hrůzy připomíná kámen z apelplatzu a upomínková tabule.

Dobová fotografie lágru v Hradišťsku. | FOTO: archiv

V každém rohu stála strážní věž. Samosprávu měli na starost kápové rekrutující se z německých kriminálníků, kteří v krutosti předčili vojáky SS. Podmínky byly otřesné: strava sestávala z kávy podobající se břečce a bochníku chleba, který se rozděloval mezi čtyři vězně a musel vystačit na celý den. Vězni na umytí čekávali ve frontě před káděmi s vodou, která těžko vystačila pro všechny.

Kromě hladu a zimy byli obtěžováni blechami a vešmi. Pracovali na stavbách, v kamenolomu, v Měchenicích na nádraží vykládali vagony nebo kopali protitankový příkop na Třebsíně.

Jean Geoffroy ve své knize Au temps des Crématoires popisuje, jak a čím v Hradišťsku zaháněli vězni neutuchající hlad: „Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor. Dělali jsme polévky z kopřiv a servírovali jsme velké talíře s pampeliškami, které jsme nijak nedochucovali a které nás zachránily od věčného hladu.“

Dochovala se marodka

Z lágru se zachovala pouze dřevěná marodka. „Poslední zachovalá budova, která byla součástí koncentračního tábora. Dnes už nic nestojí, jen v trávě můžeme najít nějaké zbytky zdiva,“ popisuje knihovnice Lucie Hašková s tím, že v dubnu 1945 proběhl masakr, kdy bylo mnoho vězňů postříleno.

Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor.

Jean Geoffroy, někdejší vězeň

Bývalý vězeň Jean Ménez vzpomíná: „Ráno 9. dubna ještě před budíčkem se nedaleko baráků ozývají výstřely z pušek. Tušili jsme, že se blíží nějaké nebezpečí. Tahle neblahá domněnka se nám potvrdila. Byli jsme svědky toho, že naši obvyklí hlídači, takzvaní Posten, kteří měli na starost ostrahu tábora, byli vystřídáni mladými SS.”

Někdejší marodka. | FOTO: ppmagazín.com

Koncentrační tábor v Hradištku byl nato vyklizen 26. dubna 1945. Jednadvacet vězňů neschopných přesunu bylo zavražděno injekcemi, ostatní se vydali pěšky do Měchenic, kde byli namačkáni do dobytčích vagonů a takto čekali dva dny na transport z Vrchotových Janovic.

Lety č. II

Příběh tamního tábora je podobný: obyvatelstvo nedalekých Vrchotových Janovic bylo do 1. dubna 1944 vysídleno v souvislosti s existencí cvičiště jednotek SS jihovýchodně od soutoku Vltavy se Sázavou. Současně zde vznikl koncentrační tábor, také pobočka.

První vězni z Flossenbürgu dorazili koncem června 1944. Na území nového tábora, který postupně obývalo asi 200 vězňů mnoha národností, stály čtyři strážní věže a šest dřevěných baráků obehnaných dvojitým plotem z ostnatého drátu. Ostrahu tábora zajišťovalo přibližně 40 příslušníků SS různých hodností.

Lokalita někdejšího koncentračního tábora Vrchotovy Janovice. | FOTO: map

Počátkem roku 1945 v táboře vypukla epidemie skvrnitého tyfu, jíž padla za oběť polovina vězňů. Příčinou vysoké úmrtnosti byla i těžká práce a nedostatečná strava a oblečení. Zemřelí byli převáženi k zpopelnění do Prahy, podle dalších svědectví byli též pohřbíváni v nedalekém lese a u zámecké zdi.

Po válce byly baráky a další příslušenství tábora spáleny. Pomník k uctění památky obětí zdejšího represivního zařízení vznikl poblíž rybníka roku 1982. V současnosti se na ploše někdejšího tábora rozprostírají převážně pole. A hospodářský areál, připomínající nechvalně proslulý vepřín lágru v Letech u Písku.

ppmagazín.com

ppmagazín.com je zpravodajsko-publicistická platforma. Sestává i z tematických příloh ppděti a ppženy & muži.

Doposud žádné komentáře

Reagujte

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

■ důležitéČLÁNKY

CO BY VÁM NEMĚLO UNIKNOUT

■ nezávislýMAGAZÍN


■ ppmagazin.com

Zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla 11. listopadu 2018 a sestává z pěti hlavních rubrik:

ppinfo,
rezorty
žurnalistika,
postřehy
a publicistika.

Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

1) Zpravodajská rubrika ppinfo je zaměřena na exkluzivní informace z oblasti politiky, obzvláště pak policie a bezpečnosti. Součástí jsou analýzy.

2) V rubrikách rezortyžurnalistika se nevyhýbáme širokému spektru žánrů a témat: věda, vzdělávání, zdravotnictví, geopolitika, cestování.

3) Rubrika publicistika je názorová a postřehy se orientují na umění.

Přinášíme i fototémata a videa. Platformu chceme zdokonalovat pro mobilní zařízení. Jsme otevřeni zveřejňování autorských příspěvků.

 

TEMATICKÉ PŘÍLOHY PPMAGAZÍNU.COM:Specializuje se na vše, co souvisí s rodičovstvím a dětmi.Čtení nejen o ženách, ale i mužích.

■ Tiráž

REDAKCE:

 

DALŠÍ PROJEKTY:Statická prezentace autora na www.marekpribil.cz

 

Knihy, jež už vyšly i které budou teprve publikovány.

 

KONTAKT & INZERCE & SLUŽBY:

 

VYDÁVÁ:COPYRIGHT 2018 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. 
Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno.

 

IČO: 06437176

Czech CS English EN