KOLÁŽ: PPM

Poslední kauza Jany Lorencové: Software odposlouchával zřejmě členy vlády. Případ by se měl znovu otevřít

„Ten, kdo to nainstaloval, musel vědět, že lidi dostává do nebezpečí.“

Šlo bezesporu o jednou z nejcitlivějších afér roku 2014. Skandál s „údajným“ šmírováním inspektorů Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jenž byl zameten pod koberec. Případ otevřela novinářka a tehdejší poslankyně Jana Lorencová  (2. dubna 1940 – 13. dubna 2023). Díky ní přinášíme až nyní ucelené informace včetně dokumentace.

POLICIE
Analytická rubrika Policie. Zabývá se především policejními a bezpečnostními tématy.

Připomeňme, že tehdy měli někteří vyšetřovatelé GIBS nainstalovaný šmírovací software Meraki ve služebních telefonech, aniž by o tom věděli. Vedení policejní inspekce se bránilo, že by jim systém nechalo do mobilů nainstalovat. Program prý sloužil pro ochranu před krádeží dat v případě odcizení telefonu. „Instalovaná verze Meraki neposkytla ani administrátorovi, ani nikomu dalšímu možnost sledovat odchozí či příchozí hovory a SMS zprávy,“ zdůraznilo tehdejší vedení GIBS. Takové prohlášení stačilo státnímu zastupitelství, jež případ prověřovalo, aby věc odložilo.

Tehdy se také ke skandálu okamžitě vyjádřili předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS Václav Klučka, tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec i předseda vlády Bohuslav Sobotka (všichni ČSSD), pod něhož inspekce spadala. Aféru zahlazovali a bagatelizovali. Svědecké výpovědi, které po letech vyplouvaly na povrch, však vyvolávají i nadále pochybnosti, hovořilo-li vedení GIBS pravdu. Potvrzují totiž pravý opak.

„Na GIBS, respektive ve všech jejích předchozích organizacích – Inspekci ministerstva vnitra a tak dále – jsem pracoval od roku 2004 až do června 2013. Od roku 2008 na pozici vedoucího oddělení IT,“ sdělil v písemné svědecké výpovědi první z bývalých pracovníků inspekce (jména záměrně neuvádíme). Doplnil, že používání takového druhu programu (softwaru) by mělo být upraveno interním přepisem. „Žádný takový předpis však do mého odchodu neexistoval. Odešel jsem na vlastní žádost,“ podotkl.

Z jakého důvodu měli podle jeho mínění inspektoři GIBS v mobilech sledovací systém? „Inspekce měla vždy specifické interní vztahy. Pravděpodobně je to absencí ‚vnějšího nepřítele‘ a hledáním nepřítele ‚vnitřního‘,“ zdůvodnil.

Informace o zneužití šmírovacího softwaru byly ve sdělovacích prostředcích postaveny na tom, že jeden inspektor náhodně objevil ikonu v telefonu a s ní i program. Vše nasvědčovalo tomu, že vedení GIBS nejenže tajně sleduje zaměstnance, ale že jde i o vážný zásah de jejich soukromí.

Druhý svědek, jehož výpověď předkládáme, byl toho času velitelem taktické skupiny a na počátku roku 2014 řešil požadavek na zajištění spojení mezi příslušníky GIBS při akcích: „Bylo rozhodnuto, že mí lidé budou vybaveni stejnými (outdoorovými) mobilními telefony s datovým připojením. A před polovinou roku 2014 je skutečně dostali. Pak se telefony využívaly při práci v terénu, při akcích k přenosu dat, fotek, videí, plánování, k přenosu rozkazů a vzájemnému spojení přes webový komunikátor Voxer.“

„Někteří mí podřízený začali však mluvit o obavě, že jim do telefonu někdo něco přidal,“ zdůraznil nato plukovník s tím, že krátce poté začali dostávat datové telefony i jeho vybraní podřízení z oddělení. „Šlo tentokrát o značku Samsung.“

A dále líčí, jak k odhalení systému došlo: „V pátek 21. listopadu 2014 jsem cestoval s manželkou na víkend do Rakouska a večer mi cestou telefonoval můj zástupce z Karlových Varů – plukovník Roman Sviták. Přitom mi řekl, že mi zkazí den. Že za ním dnes přišli dva z jejich podřízených. Když si telefony zkontrolovali, zjistili, že stále někam odesílají data. V nich pak našli nějakou aplikaci, která to způsobuje. Sviták ještě téhož dne volal do Prahy a ptal se pracovníků, kteří mají IT na starosti, proč jeho lidi sledují. Ten pracovník ho nečekaně a tvrdě odbyl. Pouze mu sdělili, že aplikace se jmenuje Meraki. Tu jsem ve svém telefonu posléze také nalezl.“

Plukovník pochopil, že nemá důvěru vedení GIBS, a rozhodl se ze služby odejít, což učinil v březnu 2015. „O instalaci Meraki jsem nebyl předem informován,“ uzavřel.

Co sledovací systém Meraki umí

Meraki (MSM) podle znalecké expertizy, kterou předkládáme níže, mimo jiné umí: Určit polohu přístroje. Na dálku spustit video. Stahovat veškerá data včetně kopií SMS zpráv. Odposlouchávat hovory. Provádět prostorový odposlech. Konkrétně „zvládne diagnostikovat, monitorovat a zabezpečit mobilní zařízení uživatelů (mobily, tablety, notebooky), a to prostřednictvím bezdrátově (na přístupu k Meraki Cloud) založené technologii“. Tyto operace je Meraki software schopen provádět v systémech společností Apple, Microsoft a v zařízeních výrobců, kteří užívají Android. „Meraki funguje nezávisle na lokalitě daného zařízení, tj. funguje kdekoli na světě, není závislý na připojení k internetu – funguje také bez připojení ovládaného zařízení k internetu,“ shrnuje posudek.

Please wait while flipbook is loading. For more related info, FAQs and issues please refer to DearFlip WordPress Flipbook Plugin Help documentation.

Expertizu nechala zadat již zmíněná novinářka a někdejší místopředsedkyně komise pro kontrolu GIBS Jana Lorencová u renomovaného soudního znalce, spolupracujícího s policií. Právě tato exposlankyně se zasadila za znovuotevření případu sledování inspektorů. Oponoval jí však tehdy lidovecký poslanec Ivan Gabal: „K celé věci jsme zpovídali IT odborníky i minulé vedení inspekce včetně zaměstnanců. Byla to prkotina a vše se vysvětlilo.“

Lorencová naopak zdůraznila: „Ten, kdo to nainstaloval, musel vědět, že lidi dostává do nebezpečí, a to nejen pracovníky inspekce, ale i osoby, s nimiž jsou v kontaktu, včetně rodinných příslušníků. Případ by se měl znovu otevřít.“

Bývalý první náměstek GIBS Dušan Brunclík sdělil, že o softwaru nevěděl, jelikož byl nainstalován až po jeho odchodu. Označil však viníka. Odpovědnost prý nesl náměstek pro speciální služby Roman Ševčík.

Sledování ministrů se probíralo na komisi

I když to oficiální vyšetřování nepotvrdilo, dokud budou panovat nejasnosti a obavy, zda byli, či nikoli inspektoři odposlouchávání, veřejnost se nikdy nedozví, jak se věci v GIBS mají. Navíc na světlo světa se podle Lorencové dostávají další okolnosti případu.

Na tehdejší komisi pro kontrolu GIBS byla vážně vznesena obvinění, že stejný systém měli nainstalován v mobilních telefonech představitelé tehdejší vlády. Redakci PressPort Magazínu to potvrdili dva tehdejší přímí účastníci jednání s tím, že byli vázáni mlčenlivostí. „GIBS (jak bylo již shora uvedeno, pozn. red.) totiž spadá pod premiéra a mobily pro členy vlády může, co vím, zařizovat,“ uzavřela Lorencová.

vaší podpory si vážíme
Zde můžete podpořit
PPMagazín
DĚKUJEME
Poslední kauza Jany Lorencové: Software odposlouchával zřejmě členy vlády. Případ by se měl znovu otevřít
Hodnocení čtenářů5 Hlasů
92
92
Redakce

Základní informace

PressPort Magazín (na doméně ppmagazin.com) je nezávislá celostátní publicistická platforma s orientací na tradiční hodnoty, která ctí svobodu slova a zakládá si na slušnosti, konstruktivní debatě a přitažlivé vizuální formě. Spuštěna byla dne 11. listopadu 2018 a všechny práce byly vykonávány bez nároku na honorář. PressPort Magazín si od té doby vybudoval slušnou pozici, kdy naše články přebírají i mainstreamoová tuzemská média. Z pohledu mediálního trhu jde o hotový produkt.