Sledování inspektorů GIBS: exkluzivní výpovědi plukovníků

PRAHA – V případě skandálu s „údajným“ šmírováním inspektorů Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jenž byl zameten pod koberec, šlo bezesporu o jednou z nejcitlivějších afér roku 2014.

Stránky ppmagazín.com získaly znalecký posudek, který možnost sledování mobilních telefonů policistů potvrzuje, a také exkluzivní svědectví tehdejších aktérů – plukovníků, kteří kvůli němu inspekci opustili.

Krátké shrnutí

Připomeňme, že před čtyřmi lety měli někteří vyšetřovatelé GIBS nainstalovaný šmírovací software názvu Meraki ve služebních telefonech, aniž by to věděli. Vedení policejní inspekce se tvrdě bránilo, že by jim systém nechalo do mobilů nainstalovat. Program prý sloužil pouze pro ochranu před krádeží dat, třeba v případě odcizení telefonu.

„Instalovaná verze Meraki neposkytla ani administrátorovi, ani nikomu dalšímu možnost sledovat odchozí či příchozí hovory a SMS zprávy, číst uživatelská data a přistupovat k obsahu paměťové karty,“ zdůraznila tehdejší mluvčí inspekce Radka Sandorová. Totožné vysvětlení od vedení GIBS zároveň stačilo státnímu zastupitelství, jež případ prověřovalo, aby věc odložilo.

Tehdy se ke skandálu okamžitě vyjádřili předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS Václav Klučka, tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec i předseda vlády Bohuslav Sobotka (všichni ČSSD), pod něhož inspekce spadala. Aféru spíše zahlazovali a bagatelizovali. Svědecké výpovědi, které po čtyřech letech vyplouvají na povrch, však vyvolávají značné pochybnosti o tom, hovořilo-li vedení GIBS pravdu. Potvrzují spíš opak.

Svědci: Kvůli Meraki jsme skončili

„Na GIBS, respektive ve všech jejích předchozích organizacích (Inspekci ministerstva vnitra a tak dále) jsem pracoval od roku 2004 až do června 2013. Od roku 2008 na pozici vedoucího oddělení IT,“ vypověděl v písemné svědecké výpovědi první z bývalých pracovníků inspekce (jména záměrně neuvádíme). Doplnil, že používání takového druhu programu (softwaru) by mělo být upraveno interním přepisem. „Žádný takový předpis však do mého odchodu neexistoval. Odešel jsem na vlastní žádost,“ podotkl.

Z jakého důvodu měli podle něj inspektoři GIBS v mobilech sledovací systém? „Inspekce měla vždy specifické interní vztahy. Pravděpodobně je to absencí ‚vnějšího nepřítele‘ a hledáním nepřítele ‚vnitřního‘,“ zdůvodnil.

Informace o zneužití šmírovacího softwaru byly ve sdělovacích prostředcích postaveny na tom, že jeden inspektor náhodně objevil ikonu v telefonu a s ní i program. Vše nasvědčovalo tomu, že vedení inspekce nejenže tajně sleduje zaměstnance, ale že jde i o vážný zásah de jejich soukromí.

Ten, kdo to nainstaloval, musel vědět, že lidi dostává do nebezpečí.

Jana Lorencová, někdejší členka komise pro kontrolu GIBS

Druhý svědek, jehož výpověď předkládáme, byl toho času velitelem taktické skupiny a na počátku roku 2014 řešil požadavek na zajištění spojení mezi příslušníky GIBS při akcích: „Bylo rozhodnuto, že mí lidé budou všichni vybaveni stejnými (outdoorovými) mobilními telefony s datovým připojením. A před polovinou roku 2014 je skutečně dostali. Pak se telefony využívaly při práci v terénu, při akcích k přenosu dat, fotek, videí, plánování, k přenosu rozkazů a vzájemnému spojení přes webový komunikátor Voxer.“

„Někteří mí podřízený začali však mluvit o obavě, že jim do telefonu někdo něco přidal,“ zdůraznil plukovník s tím, že krátce nato začali dostávat datové telefony i jeho vybraní podřízení z oddělení. „Šlo tentokrát o značku Samsung.“

A dále líčí, jak k odhalení systému došlo: „V pátek 21. listopadu 2014 jsem cestoval s manželkou na víkend do Rakouska a večer mi cestou telefonoval můj zástupce z Karlových Varů – plukovník Roman Sviták. Přitom mi řekl, že mi zkazí den. Že za ním dnes přišli dva z jejich podřízených. Když si telefony zkontrolovali, zjistili, že stále někam odesílají data. V nich pak našli nějakou aplikaci, která to způsobuje. Sviták ještě téhož dne volal do Prahy a ptal se pracovníků, kteří mají IT na starosti, proč jeho lidi sledují. Ten pracovník ho nečekaně a tvrdě odbyl. Pouze mu sdělili, že aplikace se jmenuje Meraki. Tu jsem ve svém telefonu posléze také nalezl.“

Plukovník pochopil, že nemá důvěru vedení GIBS, a rozhodl se ze služby odejít, což učinil v březnu 2015. „O instalaci Meraki jsem nebyl předem informován,“ uzavřel.

Co sledovací systém umí

Meraki (MSM) podle znalecké expertízy, již má pp_info k dispozici, umí:

  • určit polohu přístroje,
  • na dálku spustit video,
  • stahovat veškerá data včetně kopií SMS zpráv,
  • odposlouchávat hovory,
  • provádět prostorový odposlech.

Konkrétně „zvládne diagnostikovat, monitorovat a zabezpečit mobilní zařízení uživatelů (mobily, tablety, notebooky), a to prostřednictvím bezdrátově (na přístupu k Meraki Cloud) založené technologii“. Díky ní umožňuje: lokalizovat mobilní zařízení uživatelů, instalovat do něj na dálku programy, doručovat na dálku do zařízení data. Získat hesla pro odemčení, zablokovat zařízení nebo vymazat veškerá data. Nadto zvládne na dálku nastavení zařízení uživatele, vypnutí, restart i zálohování dat. A také provádět v zařízení uživatele jeho diagnostiku včetně vyhledávání chybových stavů.

Tyto operace je Meraki software schopen provádět v systémech společností Apple, Microsoft a v zařízeních výrobců, kteří užívají Android. „Meraki funguje nezávisle na lokalitě daného zařízení, tj. funguje kdekoli na světě, není závislý na připojení k internetu – funguje také bez připojení ovládaného zařízení k internetu,“ shrnuje posudek.

Lorencová: Případ má být znovuotevřen

Expertízu nechala zadat novinářka a někdejší místopředsedkyně komise pro kontrolu GIBS Jana Lorencová u renomovaného soudního znalce, spolupracujícího s policií. Právě tato exposlankyně se zasadila za znovuotevření případu sledování inspektorů. Oponoval jí však tehdy lidovecký poslanec Ivan Gabal: „K celé věci jsme zpovídali IT odborníky i minulé vedení inspekce včetně zaměstnanců. Byla to prkotina a vše se vysvětlilo.“

Lorencová naopak zdůraznila: „Ten, kdo to nainstaloval, musel vědět, že lidi dostává do nebezpečí, a to nejen pracovníky inspekce, ale i osoby, s nimiž jsou v kontaktu, včetně rodinných příslušníků. Případ by se měl znovuotevřít.“

Bývalý první náměstek GIBS Dušan Brunclík sdělil, že o softwaru nevěděl, jelikož byl nainstalován až po jeho odchodu. Označil však viníka. Odpovědnost prý nesl náměstek pro speciální služby Roman Ševčík.

I když to oficiální vyšetřování nepotvrdilo, dokud budou panovat nejasnosti a obavy, zda byli, či nikoli inspektoři odposlouchávání, veřejnost se nikdy nedozví, jak se věci v GIBS mají.

ppmagazín.com

ppmagazín.com je zpravodajsko-publicistická platforma. Sestává i z tematických příloh ppděti a ppženy & muži.

Doposud žádné komentáře

Reagujte

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

■ důležitéČLÁNKY

CO BY VÁM NEMĚLO UNIKNOUT

■ nezávislýMAGAZÍN


■ ppmagazin.com

Zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla 11. listopadu 2018 a sestává z pěti hlavních rubrik:

ppinfo,
rezorty
žurnalistika,
postřehy
a publicistika.

Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

1) Zpravodajská rubrika ppinfo je zaměřena na exkluzivní informace z oblasti politiky, obzvláště pak policie a bezpečnosti. Součástí jsou analýzy.

2) V rubrikách rezortyžurnalistika se nevyhýbáme širokému spektru žánrů a témat: věda, vzdělávání, zdravotnictví, geopolitika, cestování.

3) Rubrika publicistika je názorová a postřehy se orientují na umění.

Přinášíme i fototémata a videa. Platformu chceme zdokonalovat pro mobilní zařízení. Jsme otevřeni zveřejňování autorských příspěvků.

 

TEMATICKÉ PŘÍLOHY PPMAGAZÍNU.COM:Specializuje se na vše, co souvisí s rodičovstvím a dětmi.Čtení nejen o ženách, ale i mužích.

■ Tiráž

REDAKCE:

 

DALŠÍ PROJEKTY:Statická prezentace autora na www.marekpribil.cz

 

Knihy, jež už vyšly i které budou teprve publikovány.

 

KONTAKT & INZERCE & SLUŽBY:

 

VYDÁVÁ:COPYRIGHT 2018 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. 
Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno.

 

IČO: 06437176

Czech CS English EN