Odešel Jiří Brady (†90), pamětník holocaustu, kterého dle všeho zneužili čeští politici

Pamětník holokaustu a podnikatel českého původu Jiří Brady zemřel v noci na sobotu v Torontu. Bylo mu 90 let. Prošel koncentračními tábory. V Kanadě žil od roku 1951. O úmrtí informoval jeho příbuzný Daniel Herman.

O hrůzách nacistického běsnění přednášel po celém světě. V roce 2016 vzbudila v Česku pozornost smutná kontroverze kolem státního vyznamenání. Podle Hermana bylo schváleno, ale zrušeno po Hermanově setkání s dalajlamou. Podle prezidenta Miloše Zemana byl Brady sice několikrát nominován, ale jeho vyznamenání Zeman nikdy neschválil, proto nebylo co rušit.

„Kauza s vyznamenáním – nevyznamenáním nebyla pro mě nikdy nic na překonání. Byla to spíš úleva, že nejsem v situaci, kdy bych měl přijmout vyznamenání z rukou člověka, kterého si nevážím,“ nechal se slyšet Brady.

Někdy se přitom stává, že až s odstupem času události vidíte z odlišného úhlu pohledu, což je i tento případ. Přinášíme vám tak doposud nejucelenější, objektivní a věrohodný pohled na aféru, která před třemi lety vyhnala občany do ulic na protestní shromáždění proti prezidentovi.

Oba rodiče i sestra zahynuli

Brady po incidentu s Hradem získal medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil tehdejší předseda vlády. Bradyho ocenily rovněž Sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého.

Narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě do židovské rodiny. Za druhé světové války zahynuli oba jeho rodiče a sestra v koncentračních táborech. Brady prošel Terezínem i Osvětimí.

V roce 1949 emigroval z Československa. V Kanadě založil instalatérskou firmu a stal se podnikatelem. O zkušenostech z holokaustu přednášel po celém světě. Angažoval se v pomoci českým imigrantům.

Myslím, že jsem se celý život snažil žít čestně v souladu se zákony lidskými i božími. Pomohl jsem mnoha lidem. Jediná věc, kterou bych chtěl změnit, je osud mých rodičů a sestry.
JIŘÍ BRADY

Brady se podílel po roce 1992 na financování Lidových novin, spojených s deníkem Lidová demokracie. V něm v dobách, kdy jej vydávala Československá strana lidová, členská organizace Národní fronty Čechů a Slováků, působil otec exministra Hermana.

Později býval Brady oceňován v zahraničí: ocenila jej v Německu udělením Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (německy: Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland) podobně jako Václava Havla (2000) či Karla Schwarzenberga (2008). Pan Brady byl oceněn i v Kanadě.

Smutná aféra ohledně státního vyznamenání, která se přímo dotýká i orgánů činných v trestním řízení, propukla v tuzemsku v říjnu 2016.

Oběť holocaustu

V Česku poprvé dochází k ocenění Jiřího Bradyho v roce 2009. Z archivního webu Nového města na Moravě, Bradyho rodiště, však vyplývá, že v dokumentech rady či zastupitelstva se psalo o Jiřím Bradym pouze v březnu 2009 v souvislosti s udělením čestného občanství (coby rodákovi). Pak až do zvolení prezidenta Zemana v lednu 2013 nikdo jakékoliv ocenění nenavrhoval.

Jiří Brady se angažoval v projektu Hanin kufřík. V roce 1999 byl do muzea holocaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, spojila se s Bradym. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokaové. České vydání je doplněno o Bradyho úvod. Na základě knihy vznikla i divadelní hra. S představením určeným dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA. Hojně cestoval také Brady a čtenářům Hanina kufříku vyprávěl, co zažil. Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, celý svět. „Jen doma, v České republice, jako by zapadl,“ řekl v rozhovoru v roce 2006 Brady.

V případě Bradyho šlo o jednoho z mnoha děsivě trpících lidí v důsledku nacistické ideologie a provádění holokaustu (šoa). Z více než 118 tisíc Židů na našem území se pouze 26 tisícům podařilo do roku 1941 emigrovat. Pak bylo protektorátními úřady vystěhování zakázáno a začaly transporty do koncentračních táborů. Přes 80 tisíc našich občanů bylo během holokaustu vyvražděno.

Auschwitz – muzeum. | FOTO: archiv

Ocenění pana Bradyho se v České republice až do roku 2013 neřešilo. V roce 2011 se však jednalo o akcích k výročí narození jeho zavražděné sestry v rodném městě.

Jediné další údaje v souvislosti s jednáním orgánů rodného města o panu Bradym jsou k dohledání až v roce 2017, kdy Michal Šmarda, starosta, informoval radu o možnosti cesty do Kanady v rámci životního výročí čestného občana Jiřího Bradyho.

Návrh na ocenění

V lednu 2013 byl zvolen Zeman prezidentem. V březnu 2013 si osvojují senátorka ČSSD Dagmar Zvěřinová a Jiří Šesták, navržený za starosty (učitel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity), návrh Nového Města na Moravě na Bradyho ocenění.

Není z veřejných zdrojů zřejmé, jak návrh na udělení státního ocenění v roce 2013 vznik. Z webu města nevyplývá, že by ho jakýkoliv jeho orgán projednal. Současně návrh Nového Města na Moravě v červnu 2013 podpořil svým návrhem prezidentovi Senát. Senát v té době tvrdil, že Brady vydával v Terezíně ilegální časopis.

Ano, Jiří Brady přispíval do časopisu Vedem. Psal zde občas články. V článku v čísle 52 z 27. prosince 1943 na str. 398 například uváděl, že na válečné poměry v Terezíně je dosti materiálu, a tak se zde staví řada staveb. V jiném příspěvku v májovém čísle roku 1944 na straně 602 oznamuje skupina chlapců včetně něj, že založila partu kamarádů.

Sám pak byl v kolektivu oblíben, když jeden z autorů časopisu Erik Polak napsal: „Musím říci, že jsem se smál nad článkem Jiřího B. o odvšivovací stanici. To byl kluk, kterému jsme říkali medvídek, silný, učil se v ghettu instalatérem a neměl pražádné intelektuální sklony. Byl to výborný chlapec, ale k takové práci, jako byl časopis, blízko rozhodně nemohl mít.“

Přispívání do časopisu vydávaného až do kontrolní návštěvy delegace Mezinárodního červeného kříže, po níž již nebylo potřebné propagovat nacistickou politiku před světem, nelze hodnotit v žádném případě negativně. Ulehčoval složitou situaci vězněných v Terezíně.

Auschwitz-Birkenau, místo plynových komor. | FOTO: archiv

Časopis přestal vycházet, když navštívila ghetto 23. června 1944 delegace ve složení Frants Hvass z dánského ministerstva zahraničí, zplnomocněnec dánského Červeného kříže Juel Henningsen a Švýcar a funkcionář Mezinárodního výboru Červeného kříže Maurice Rossel. Doprovázela je řada vysokých nacistických funkcionářů, zástupce Německého Červeného kříže a terezínský „židovský starší“ Paul Eppstein.

Brady a jeho sestra žili v Terezíně do podzimu 1944, kdy byli rozděleni a deportováni do Osvětimi. Brady 27. září. Hana 23. října 1944; brzy nato umírá v plynové komoře v Birkenau.

Jiří Brady byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů, odtud dále do Blechhammeru. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.

Příčina sporu

Jádrem sporu bylo prohlášení ministra kultury Hermana, že prezident Zeman coby podporovatel Číny neudělil vyznamenání Bradymu kvůli ministrovu setkání s dalajlámou.

Poprvé Senát navrhl ocenit Bradyho 26. června 2013. Tomuto návrhu prezident nevyhověl a z období druhé světové války ocenil židovského bojovníka od Tobruku Pavla Vranského či představitele protifašistických bojovníků Jaroslava Vodičku.

V září 2013 navštívil Českou republiku dalajláma. Herman ještě nebyl ani ministrem, ani poslancem. S dalajlámou se setkal. A jako kdyby návrh na ocenění pana Bradyho s touto návštěvou souvisel…

Kniha, která stojí za přečtení. | ZDROJ: Portál

Dne 21. října 2016 propuká aféra Brady, kdy se diskutuje o případné trestné činnosti ústavního činitele. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holokaustu důvěra v prezidenta klesla o osm procentních bodů. Aféra Brady může tedy způsobit, že Zeman nebude znovu zvolen.

Údajný Zemanův nátlak na ministra oznámil Herman až se zpožděním několika týdnů. Pro své tvrzení, že byl návrh odmítnut kvůli jeho schůzce s dalajlámou, měl důkaz v podobě vlastnoručně napsaného e-mailu bez průkazných metadat. Ani jeden ze tří údajných svědků rozhovoru na slovenském velvyslanectví, kde mělo být Hermanovi stran hlavy státu vyhrožováno, ministrovu verzi nepotvrdil. O tom, že měl být Brady oceněn, hovořili pouze členové jeho rodiny. Bez ohledu na to, co je pravdou, však aféra kulminuje.

V roce 2017 dalajláma nepřijel a nové navržení Bradyho k ocenění tak bylo „zbytečné“. Nikdo jej nenavrhl.

Těsně před prvním kolem volby prezidenta republiky vystupuje 10. ledna 2018 Herman proti Zemanovi a uvádí, že by chtěl na Hradě změnu. Opětovně otvírá kauzu Brady. Ta tak s odstupem času působí jako připravovaná provokace na snížení podpory Zemana u starších voliči, v níž byl bohužel Jiří Brady zneužit. O to smutnější tato aféra dnes je.

Závěry, nejasnosti a otázky

Není známé, zda a jak kauzu Brady řešily orgány činné v trestním řízení: zda udělení vysokého státního vyznamenání považovaly za obstarání věci obecného zájmu, zda podstatné snížení důvěryhodnosti hlavy státu v očích veřejnosti, která mohla vést až k jeho nezvolení, považovaly za zvlášť závažný následek a zda v souvislosti s touto kauzou mohlo dojít ke spáchání trestného činu.

V každém případě se zdá, že popis jednání prezidenta a bývalého mistra o udělení vyznamenání byl ve vzájemném logickém a faktickém rozporu.

Kauza Jiří Brady vyvolává podezření na připravovanou kampaň směřující k nezvolení Zemana. Není známé, jak orgány činné v trestním řízení šetřily tvrzení, že prezident republiky slíbil ministrovi výhodu pro jeho strýce spočívající v udělení státního vyznamenání, na kterou nebyl právní nárok, pokud ministr nějak bude jednat.

Šlo o korupční jednání prezidenta? Nebo snad šlo o pomluvu prezidenta a snahu znemožnit mu vyhrát v další volbě, když tato kauza mu snížila navíc podporu u voličů až o zmíněných 8 procent? Jednaly orgány činné v trestním řízení transparentně?

ppmagazín.com

ppmagazín.com je zpravodajsko-publicistická platforma. Sestává i z tematických příloh ppděti a ppženy & muži.

Doposud žádné komentáře

Reagujte

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

■ důležitéČLÁNKY

CO BY VÁM NEMĚLO UNIKNOUT

■ nezávislýMAGAZÍN


■ ppmagazin.com

Zpravodajsko-publicistická platforma. Spuštěna byla 11. listopadu 2018 a sestává z pěti hlavních rubrik:

ppinfo,
rezorty
žurnalistika,
postřehy
a publicistika.

Za týden měl web sto tisíc individuálních přístupů. Za měsíc čtvrt miliónu.

1) Zpravodajská rubrika ppinfo je zaměřena na exkluzivní informace z oblasti politiky, obzvláště pak policie a bezpečnosti. Součástí jsou analýzy.

2) V rubrikách rezortyžurnalistika se nevyhýbáme širokému spektru žánrů a témat: věda, vzdělávání, zdravotnictví, geopolitika, cestování.

3) Rubrika publicistika je názorová a postřehy se orientují na umění.

Přinášíme i fototémata a videa. Platformu chceme zdokonalovat pro mobilní zařízení. Jsme otevřeni zveřejňování autorských příspěvků.

 

TEMATICKÉ PŘÍLOHY PPMAGAZÍNU.COM:Specializuje se na vše, co souvisí s rodičovstvím a dětmi.Čtení nejen o ženách, ale i mužích.

■ Tiráž

REDAKCE:

 

DALŠÍ PROJEKTY:Statická prezentace autora na www.marekpribil.cz

 

Knihy, jež už vyšly i které budou teprve publikovány.

 

KONTAKT & INZERCE & SLUŽBY:

 

VYDÁVÁ:COPYRIGHT 2018 © ppmagazín.com, Pribil Publishers. 
Publikování obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno.

 

IČO: 06437176

Czech CS English EN